Tohle je fotografie našeho domu v Radvanicích u Ostravy, pořízená někdy v nové době, stejně jako všechny fotky domu, který můj otec postavil v roce 1931. Za První republiky patřil panu Habrovi a rodiče si tam po svatbě pronajali byt. Skládal se ze dvou pokojů a kuchyně.
Radvanice byly městečko, kde už v té době byla zavedená elektřina a tekoucí voda. Pamatuju si, že tatínek měl v obchodě ledničku na elektřinu. Nejbližší velké město byla Ostrava, odkud vedla úzkokolejná tramvaj přes Petřvald a Radvanice do Orlové a Karviné.
V Radvanicích jsme nebyli jediní Židé. Bylo tam celkem asi patnáct židovských rodin. Jejich děti byly podobného stáří jako já, takže jsem si s nimi mohl hrát. Většinou to byli Židé německy mluvící a dalo by se říct, tak trochu ateisté. Dodržovali jenom hlavní svátky, ale třeba šabat ne. Byla tam například rodina Laubrova, ti už byli asimilovaní, potom sourozenci Kohlovi vlastnící textilní obchod, pekař Fogl, kterému utekl syn do cizinecké legie a vrátil se ve třicátém šestém nebo třicátém sedmém roce a potom se živil také jako pekař.
