Tahle fotografie pochází z Mnichova, kam moje australská sestřenice Edita přijela s manželem při návštěvě Evropy. Na obrázku jsme spolu s jejich přáteli. Jsem ten šedivý, druhý zleva. Editha je napravo ode mě, za ní stojí její manžel.
Edita je dcera Idy Druckerové, tatínkovy sestry. Teta Ida, Edita a babička žily před válkou Nuslích u Prahy. Asi jednou měsíčně jsem měl vždycky za úkol je navštívit. S Editou jsme se v dětství moc nestýkali. Koneckonců to byla holka, navíc trochu starší a měla svoje kamarádky.
Strávila celou válku s tetou Idou v Terezíně. Teta mi vyprávěla, že můj tatínek je dvakrát nebo třikrát vyreklamoval z transportu, takže jít nemusely, ale zase musel místo nich někdo jiný...
Teta se sestřenicí se legálně odstěhovaly do Austrálie, ještě před únorem 1948. Edita, která cítila, že ji tam čekají lepší vyhlídky, odjela první, a pak ji následovala teta. Řekla mi, že tehdy v Terezíně jí někdo hádal z ruky a předpověděl, že svého budoucího manžela potká na lodi. Ona ale po celou dlouhou cestu z Marseille do Austrálie nikoho nepotkala. Teprve v Austrálii, když se zřejmě procházela po trajektu, ho potkala. Jmenoval se Walter Sheldon a byl to maďarský Žid, který byl za války v Anglii a pak se taky odstěhoval do Austrálie.
V Sydney Edita pracovala v různých kancelářských zaměstnáních. Dnes už nepracuje, je v důchodu, ale její manžel je workoholik, ten pracuje pořád, i když je mu už před osmdesát. Jezdí na pracovní cesty do Evropy a ona ho doprovází. Jezdí dost často, byla tady už desetkrát nebo dvacetkrát. Mluvíme spolu česky, i když ona občas musí sem tam hledat slovo, anglicky dnes už mluví líp.
