Jsem první zleva. Uprostřed je můj snoubenec Tibor Roth a napravo moje sestřenice Jolanka Deutschová. Fotografie byla pořízena ve 30. letech nad Rožňavou.
Jolanka byla dcera mé tety Berty Deutsch, sestry mé matky. Moje teta původně žila v Prešově, byli akcionáři tamní Slovenky. To byl takový družstevní obchod, kde prodávali dámské a pánské prádlo. Moc se jim nedařilo, pak se vrátili do Rožňavy a tam žili až do války. Měli jednu dceru, Jolanku, a syna Vojtěcha, který spáchal sebevraždu kvůli jedné dívce. Otrávil se kyanidem. Bylo mu 24. Jolanka zahynula za holokaustu.
Tibor byl spolužák mého bratra ze střední školy. V takovém malém městě jsme se všichni znali. Měli jsme stejné příjmení, i když jsme nebyli příbuzní. Jmenoval se Tibor Roth. Měla jsem velmi šťastné manželství a svého muže jsem měla opravdu ráda, bylo to vzájemné, ale ten druh lásky, jaký jsem cítila k Tiborovi, to bylo něco, co můžete zažít jen jedenkrát v životě. Byl jediným synem dobře situovaných rodičů. Jeho otec byl ředitelem takové menší továrny na likéry v Rožňavě. Byl také akcionářem. Tibor byl levičák, přestože nebyl členem Komunistické mládeže, ale měl jasné levicové tendence.
