Jan Fischer s příbuznými

Tady je několik žen z naší rodiny. Zleva je babička Róza Fischer (rozená Reiss), já, moje maminka Julie Fischer, rozená Lederer, můj bratr Herbert Fischer a teta Anna Altschul (rozená Fischer). Byly mi asi tři, takže to musí být z roku 1924. Řekl bych, že jsme se vyfotili někde na letním bytě na venkově.

Babička se narodila v roce 1856 ve Štiříně. Pamatuju si, že to byla ještě praktikující Židovka. Mluvila německy a samozřejmě česky. To bylo normální. Se služebnictvem jste mluvili česky, doma německy. Dědu Jakuba jsem nepoznal, protože zemřel v tom roce, kdy jsem se narodil, ale babičku na pár let ano. Babička Róza byla malá, kulatá, roztomilá stará dáma. Byla s ní legrace, měla smysl pro humor. Přesto s námi nežila. Nejdřív bydlela sama, pak jednu dobu u syna, mého strýce Oskara, poněvadž neměl děti, kdežto u nás byla rodina. Babička zemřela, když mi bylo asi deset, je pohřbená na židovském hřbitově v Praze.

Tatínkova sestra teta Anna se narodila v roce 1895. Myslím, že nikdy nechodila do práce. Vzala si Rudolfa Altschula. Před válkou emigrovali, při prvním zahřmění děl vyrazili do Kanady, přestože jejich loď se na cestě potopila. Bylo to v roce 1939, někdy v říjnu. Potopila se u pobřeží Skotska, ale jim se podařilo se zachránit a pak dojet do Kanady, kde se strýc Rudolf stal univerzitním profesorem. Děti bohužel neměli.

Maminka se narodila v Praze v roce 1884. Byla z té nejchudší rodiny. Byla nemanželské dítě, myslím, že její rodiče nebyli svoji. Její maminka, kterou jsem nepoznal, zemřela mladá. Moje maminka byla melancholická a od přírody uzavřená. Nevím, jestli taková byla, už když si ji tatínek bral, ale takhle jsem ji znal. Přestože měla jen základní vzdělání, byla náruživá čtenářka, zajímala se o kvalitní literaturu, dokonce o filozofické knihy. Nemůžu říct, co z těch knih načerpala, ale přestože nebyla žádný intelektuál, byla ve svých názorech vždy velice umírněná a přemýšlivá.