Tohle je fotografie ze školky v kibucu. Byla pořízena v Bet Alfa ve 20. letech. Můj bratr Ruben Auerbach (později si změnil jméno na Pavel Potocký) stojí napravo od učitelky.
V kibucu musel každý pracovat, naši rodiče také. My děti jsme byly celý den v domě pro děti. Každý den k večeru, nebo večer, už nevím, dokdy jsme tam bývali, si rodiče chodili děti vyzvednout. Prostě přišli z práce, dali si večeři a pak šli pro děti, aby si s nimi trochu pohráli a ty děti věděly, že mají vůbec rodiče. A když byl čas jít do postele, odvedli je zase do dětského domu.
Děti byly v tom domě hned od narození. Když matky kojily, nechodily na pole, ale dostaly nějakou práci v areálu a čas od času měly přestávku na kojení. Rodiče neměli dům, jen nějaký pokojík kdesi, ve kterém žili. To bylo jejich soukromí. Všichni jedli společně v jedné hale, prali společně prádlo, takhle to bylo.
