V roce 1996, když mi bylo 65, jsem se rozhodla obnovit naše rodinné album. V chaosu 2. světové války jsem ztratila většinu rodinných fotografií, takže se ve mně zrodila myšlenka album rekonstruovat za pomoci mých přátel a příbuzných, kteří mi stáli modelem. Tak vznikla publikace "Rekonstrukce rodinného alba". Většina mých příbuzných zemřela za války v koncentračních táborech, nezůstala po nich jediná fotka nebo památka. Uchovala jsem si je pouze ve svých vzpomínkách, takže mě napadlo přivést je k životu prostřednictvím fotografií.

Díky umění fotografie, kterému se věnuji celý život, může člověk na chvíli zastavit čas a zpřítomnit to, co už během času vybledlo. Má rodina mi pomohla: Syn Matěj hrál mého otce Dezidera Silbersteina a Matějova žena Karin mou matku Pavlínu Silbersteinovou. Mí přátelé, herci a režiséři pózovali jako moji strýcové, tety, bratranci a sestřenice.

Tohle je obrázek jedné z těch mých fotografií, na němž je zeď a nápis: "Tohle je zeď mého dětství, v ní zůstaly mé vzpomínky."